Fotogalerie
Architektura
Celkový pohled na severní průčelí palácové věže se vstupním hrotitým
portálem ve druhém podlaží.¨
Z výše uvedené literatury vyplývá, že hlavní obytné stavení tvrze -
mohutná pětipodlažní palácová věž obdélného půdorysu, postavená z místního
lomového a sbíraného kamene, ukončená vysokou valbovou střechou s okénky
– byla původně obklopena dřevěnými hospodářskými staveními a chráněna,
kromě tehdy běžných dřevěných palisád, také vodním příkopem. Množství a
bohatost okenních otvorů dokladuje vysoké nároky stavebníka.
První podlaží palácové věže bylo od samého počátku rozděleno na dvě
místnosti, samostatně přístupné dvěma portály v severovýchodní obvodové zdi.
První z místností – která je čtvercového půdorysu - je opatřena původní
valounovou dlažbou.Místnost je zaklenuta křížovou klenbou, zakotvenou do
centrálně umístěného sloupu.
Druhá místnost – v tomto případě jde o místnost obdélníkového půdorysu - je zaklenuta valenou klenbou a kromě hlavního vstupního otvoru v severovýchodní obvodové zdi má únikovou branku na jihozápadní straně. Tyto místnosti, propojené průchodem, byly s druhým podlažím spojeny širokým kamenným schodištěm, ve kterém se – proti vstupu do křížového sklepa - nacházel fortifikační otvor pro střelce.
Průchod mezi zaklenutými prostorami v prvním podlaží palácové věže – mezi místnostmi je zřetelný meziprostor, ve kterém je umístěn atypický fortifikační prvek – výklenek pro střelce – střílna ústí ve středu schodiště proti později proraženému vchodu.
V úrovni druhého podlaží byla střední chodba, do níž se vcházelo hrotitým portálem z nedochovaného vnějšího schodiště nebo pavlače. Z charakteru portálů se dá usuzovat, že vstup do věže byl chráněn padacím mostem. Po stranách chodby se nacházely dva stejné prostory. Vzhledem k charakteru okenních otvorů je možné předpokládat, že v těchto prostorách se především uskladňovaly zásoby.
Pohled do palácové věže – na stěnách jsou nejen zřetelné stopy umístění jednotlivých podlaží, ale také stopy vnitřního lešení použitého při stavbě paláce.
Bydlení byly vyhrazeny obdobné místnosti ve třetím podlaží. Tady jsou také zachovány dva prevety, situované do jihozápadní obvodové zdi, nad tzv, parkánové zahrady. Zbytky kamenného zdiva, ohrazujícího zahrady, napovídají o jejich původním obranném charakteru.
Atypicky bylo řešeno čtvrté podlaží, protože do jeho východní časti byla vestavěna roubená panská komora, jejímž pozůstatkem je úměrné zeslabení jihovýchodní obvodové stěny a tři pyramidálně seskupená okénka. Vedle roubené komory byla umístěna ještě úzká chodba, pravděpodobně s otopným zařízením. V severozápadní části tohoto podlaží se nacházela větší obytná místnost se dvěma velkými obdélnými okny, popřípadě dvě menší místnosti oddělené chodbičkou.
Nejvyšší patro bylo zřejmě opatřeno vnějším dřevěným ochozem, na který ústilo z vnitřního prostoru šest jednoduše upravených průchodů, z čehož se dá usuzovat na symetrické rozdělení interiéru do čtyř místností.
Na předchozí straně je celkový pohled na renesanční křídlo tzv.starého zámku za severu – nové zastřešení respektovalo poslední známou úpravu krovu z poloviny 18.století.
Koncem 16.století byla k jihozápadnímu průčelí věže přistavěna trojpodlažní renesanční budova obdélníkového typu, označovaná později jako„starý zámek“. Tato stavba částečně zakryla pyramidální seskupení oken v jihovýchodní obvodové zdi. V dalších létech už palácová věž k bydlení používána nebyla, sloužila jako sýpka a skladovací prostor. Nelze zjistit, kdy došlo a z jakých příčin došlo k odstranění vnitřního členění prostoru objektu.
Pohled na jeden ze dvou kamenných sloupů v druhém /prvním nadzemním/ podlaží renesančního křídla, nesoucích původně zaklenutý cihlový strop – část poškozené klenby zajištěné vzpěrami lze tušit na levé straně snímku – na